Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více...
 

Zahradám sluší stromy

Světový den proti dezertifikaci a suchu se od roku 1995 celo-světově slaví 17. června. K této úmluvě OSN se v roce 2000 přidala také Česká republika. Jedna věc jsou globální změny klimatu, sucho je však již několik let velkým tématem i na našem území. Co s tím může jednotlivec dělat? Jsou nějaké způsoby, jak krajině v boji se suchem pomoct? Zeptali jsme se Martina Smažila, který v Měšicích provozuje firmu poskytující zahradnické služby a zároveň se stará o údržbu zámeckého parku.

Jak se jako zahradník díváte na globální sucho? Kde vidíte jeho příčiny?

Sucho beru jako velké téma, hodně se o něm mluví a je to dobře, protože na vodě jsme závislí a nedokážeme bez ní fungovat. Ten problém se netýká jenom České republiky, řeší se to všude. Vel-ký vliv na přítomnost vody ve vzduchu mají samozřejmě stromy, a tady bych rád zdůraznil, že na území ČR lesů přibývá, ačkoliv globálně je tomu naopak. Zásadní potíž je v kácení pralesů, tam osobně vidím největší problém a je v tom jednoznačná souvislost, tedy mezi úbytkem velkých ploch pralesů a globálním suchem. Na Zemi je čím dál méně zelených ploch, ze kterých se odpařuje voda, a tím je narušen její koloběh. Velkým problémem u nás je ale také plýtvání vodou – největším odběratelem vody je tady chemický
průmysl. Další problém je nárůst počtu velkých výrobních hal a skladů: dešťová voda spadne přirozeně poblíž vodních ploch, lesů, parků, kdežto rozsáhlé vybetonované plochy působí jako odpuzovač dešťových mraků. Z těch ploch se nic neodpařuje, jen z nich sálá teplo.

Hodně se teď hovoří o odpovědném nakládání s krajinou. Co si pod tím mám jako laik představit?

Já to chápu jako obnovu krajiny do podoby, jakou měla kdysi: vrátit remízky do polí, zadržovat vodu v krajině pomocí rybníčků, jezírek. Další důležitou věcí je správná kultura na polích, tedy co a kdy na nich pěstujeme. Když vezmu jako příklad řepku, která se sklízí dost brzy, řekněme v červenci už je po sklizni, pak se takové pole chová vlastně jako ta obrovská výrobní hala – nic se z něj neodpařuje a je z něj polopoušť. Bohužel tomu nepomáhá ani těžká zemědělská technika, na kterou jsou sice dotace, ale ty stroje naprosto nejsou stavěné na naše plochy, výrazně zhutňují půdu a krajina dostává dost zabrat.

V Měšicích se nacházejí poměrně velké plochy obecní zeleně, které také bojují s nedostatkem vláhy. Máte nějaký recept, jak těmto prostranstvím v době sucha pomoci?

Jednou ze zásadních věcí je starost o travnaté plochy. Období, kdy mají přijít velká vedra, se dnes už dají poměrně dobře odhad-nout. V takových časech se snažíme udržovat vodu v krajině a ne-sekat trávník moc nízko. Ideální výška je 8-10 cm. Trávník je pak odolnější proti vedru, má větší listový kryt, který chrání kořeny, a půda tolik nevysychá. Čím je trávník kratší, tím častěji je potřeba ho sekat. Jenže častým sečením zase vzniká poranění trávníku a snižuje se jeho odolnost. Když necháte trávník vyšší, zvýší se i výpar vody a je to celkově příjemnější, funguje to trochu jako klimatizace. Sekat všechny obecní plochy na krátko je podle mého názoru zbytečné. V obci jsou plochy, které by stačilo posekat dvakrát nebo třikrát do roka, pomohlo by to přírodě i z entomologického hlediska, čili broukům a včelám. Taková neposečená plocha pak sice není dobře využitelná, ale zase je krásná na pohled.


Jak zvládají sucho měšické bažantnice a zámecký park?

Trpí samozřejmě taky, jako ostatní zeleň. Když mluvím s míst-ními, kteří mají studny, často slyším, že je v nich skoro o dva metry míň vody. Úbytkem spodních vod pochopitelně trpí i stromy; v meckém parku nám kvůli tomu odešlo asi dvanáct osmdesátiletých stromů a postupně odcházejí další. Musím ale říct, že oproti okolním obcím máme v Měšicích velice dobré mikroklima. Zeleni se tady daří, a je to taky díky dostatku vodních ploch.

Jak můžeme vyprahlé půdě v našem mikroregionu pomoci my, běžní občané?

Když to vezmu tak, že skoro každý z nás má u domu zahrádku, většinou je to tak 300 až 400 metrů zatravněné plochy, tak nepřed-pokládám, že z toho budeme dělat louku. Můžeme však například sekat trávník na těch zmiňovaných 8-10 cm, pro nás to bude pří-jemnější a trávník víc vydrží. Jestliže chceme trávník udržet, aby byl i v horkých letních dnech hezky zelený, je dobré vhodně nasta-vit závlahu. Stačí 3-4 týdně, denní zálivka už se nedělá. Spíš zalévat delší dobu, aby byl půdní profil mokrý do hloubky 10 nebo 15 cm. Navíc se tak spotřebuje míň vody, trávník si vytvoří delší kořeny a bude odolnější. Abyste trávník ušetřili velkého teplotního šoku, je lepší zalévat brzy ráno – voda se stačí vsáknout, než začne svítit slunce, a neodpaří se tak rychle. Když zpozorujete, že trávník bo-juje s nějakým problémem, například začne žloutnout, je to v horkých dnech jenom známka toho, že se připravuje na vedro. Nebojte se ho nechat trochu povyrůst, trávník si s tím poradí.

A kromě péče o trávník, jak ještě můžeme přispět?

Konkrétně v Měšicích vidím ještě jeden nedostatek, na kterém by se dalo víc pracovat, a to je výsadba stromů do soukromých zahrad. Je spousta druhů, které jsou do zahrad vhodné, a nemusí to být zrovna dvacetimetroví velikáni. Zahradám velmi sluší katalpy nebo třeba některé druhy sakur. Příkladů by bylo víc, skoro od každého druhu stromu existuje kultivar, který nedorůstá takové výšky. Strom dokáže vytvořit stín, napomáhá udržování vody v krajině, omezuje prach a hlučnost.


Většina z nás má u domu zahrádku a snaží se ji udržovat, což v období, kdy jsou srážky minimální, dá docela práci...

To je pravda. Hodně se v posledních letech mluví o dešťových nádobách a nádržích či jímkách na dešťovou vodu. Řekl bych, že o tom lidé mají dobrou povědomost, možná taky díky propago-vaným dotacím. Je škoda nechat dešťovou vodu jen tak odtéct do odpadu. Určitě je dobré ji sbírat a používat na zálivku zahrady – je to totiž jeden ze způsobů, jak udržet vodu v krajině. V Měšicích má spousta domácností na zahradě jímku, která v době, kdy nebyla obecní čistička, fungovala jako odpadní. Takovou jímku stačí vyčistit a svést do ní vodu z okapů, sám jsem to na své zahradě udělal. Dešťová voda není tvrdá, má lepší teplotu než voda studniční. Je to vlastně to nejlepší, co můžeme zahradě dát.



Petra Biache pro Měšický zpravodaj




Co už je realizováno?

Naše reference

Pokládka trávníku
Pokládka trávníku
Bosá stezka Měšice
Bosá stezka Měšice
Park Měšice
Park Měšice
Zahrada u domu
Zahrada u domu
Realizovali jsme přes stovky zahrad a máme řadu spokojených klientů.
Zákaznická linka
Tel.: +420 604 124 508
Všechny realizace
Kontakt
5.května 249/7b
Měšice 250 64

Telefon: +420 602 124 508
E-mail: info@zahradnicke-sluzby.eu
Napište nám